STANOVISKO AHR ČR K NÁVRHU ZÁKONA O MÍSTNÍCH POPLATCÍCH

Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) se od počátku zapojovala do přípravy vládní
novely zákona o místních poplatcích, který byl projednáván rovněž na úrovni všech profesních
svazů a zástupců měst a obcí.

AHR ČR podporuje vládní návrh novely zákona, ve verzi schválené
Poslaneckou sněmovnou. Tato novela zákona vytváří prostor pro transparentní výběr místních
poplatků od turistů a zároveň podstatně zefektivňuje výběr finančních prostředků pro obce. Tyto
prostředky, získané prostřednictvím poplatků z pobytu hostů, by měly sloužit obcím k zajištění
služeb pro veřejnost, zlepšení infrastruktury obcí a podpoře cestovního ruchu. Využití těchto
prostředků je však plně v kompetenci zastupitelstev obcí.

AHR ČR podporuje předložený vládní návrh novely zákona o místních poplatcích ve verzi, jak byl
schválen Poslaneckou sněmovnou z následujících důvodů:

1) Transparentnost výběru – poplatek bude nově pouze jeden, poplatníkem bude samotný
host. Poplatek budou moci vybírat všechny obce bez rozdílu intenzity cestovního ruchu, bude
vybírán od všech hostů, bez ohledu na to, zda jsou na služební cestě nebo cestují v rámci
vlastní rekreace. Jedná se o systém, již osvědčený v turisticky vyspělých zemích.
2) Přiměřená výše poplatku – poplatek se bude zvyšovat postupně – z maximální výše 21,- Kč
od doby účinnosti zákona, na 50,- Kč za osobu a den do roku 2021. Tím nebudou podnikatelé
a turisté vystaveni skokovému nárůstu a budou se moci na změny dostatečně připravit
v rámci svých smluvních vztahů, které se mnohdy uzavírají až s dvouletým předstihem. Výše
poplatku ovlivňuje rozhodování domácích turistů, zda se v dané obci ubytují a může snížit
konkurenceschopnost dané destinace.
3) Zefektivnění výběru poplatků a zvýšení příjmu obcí – systém umožňuje jednoduchou
kontrolu výběru poplatků a vzhledem k tomu, že byly vypuštěny výjimky pro obchodní cesty a
kongresové hosty, zvýší se příjem obcí i v situaci, kdy nedojde k navýšení poplatku.

AHR ČR nesouhlasí s návrhem obsaženým v usnesení Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a
životní prostředí Senátu, aby byla maximální výše poplatku za pobyt zvýšena na 100,- Kč. Tento
návrh by vedl právě ke skokovému navýšení poplatku, který se v závěru v plné výši přenáší na
zákazníky, tedy domácí a zahraniční turisty a tím poměrně zásadně prodraží pobyty hostů v dané
destinaci.

AHR ČR nesouhlasí s návrhem obsaženým v usnesení Ústavně právního výboru Senátu, kterým by
bylo zrušeno rozfázování zvýšení limitu na 2 roky. Tento návrh by způsobil značné problémy při
jednání o nasmlouvání velkých akcí jako kongresy, které se plánují déle než rok. Zvýšení horní hranice
již v prvním roce společně se sloučením obou poplatků by vyvolalo zmatek v již nasmlouvaných akcích
na příští rok.

K tomuto stanovisku vedou AHR ČR argumenty, vycházející také ze studie, kterou vypracovala
Vysoká škola hotelová v Praze:

1. Zvýšení ze současných max. 21,- Kč na 100,- Kč, tedy pětinásobek dosavadní hodnoty,
je neadekvátní (zahraniční destinace vybírají někdy i více, ale u menšího okruhu osob.
Ve většině zemí EU jsou od platby osvobozeni hosté, kteří do města přijeli za jiným
účelem než rekreace (obchod, tranzit a pod).
2. Navržený limit vysoce překračuje průměrné zatížení ubytovacím poplatkem v rámci
celé EU. Aktuálně činí průměr 3 Eura.
3. Navržená horní hranice by zásadně zhoršila konkurenční postavení ubytovacích
zařízení v českých a moravských obcích ve srovnání se sousedními zeměmi. V
Rakousku, kde je kupní síla vyšší než v ČR, je zákonem stanovená výše ubytovacího
poplatku v rozmezí 0,15 až 2,18 Eur za osobu a noc. Horní hranice v Rakousku je tedy
na polovině výše navržené usnesením výboru. Na Slovensku je uzákoněn ubytovací
poplatek ve výši 0,50 až 1,65 Eur. Dokonce i ve SRN, která je ekonomicky nejsilnější
zemí EU s nejvyššími příjmy obyvatel je platná sazba ubytovacího poplatku nižší než
je v návrhu výboru – konkrétně 1 až 3 Eur.
4. Ve Vídni je aktuálně stanovena sazba poplatku 2 Eura. Vídeň je hlavním konkurentem
Prahy v oblasti kongresové turistiky. Razantním zvýšením horní hranice ubytovacího
poplatky by zákonodárce vyslal negativní signál organizátorům velkých kongresů, že
jim pro již rozjednané akce hrozí riziko zásadního zdražení. Hrozilo by z toho
přesunutí řady připravovaných akcí do Vídně nebo jiného města mimo ČR.
5. V návrhu zákona dochází k rozšíření počtu obcí, které budou moci místní poplatek z pobytu
zavést (předpokládáme oproti současným cca 25 % obcí, že se jejich počet minimálně o 10 %,
tj. cca 630, zvýší).
6. Dochází k rozšíření okruhu osob, které budou poplatek hradit (i obchodní cestující na
pracovních /služebních/ cestách)
7. Dochází k rozšíření objektů, ve kterých je možné poplatek vybírat/uplatňovat (podmínkou již
není přechodné ubytování za úplatu v zařízeních určených /kolaudovaných/, ale realizovaný
pobyt nepřesahující 60 po sobě jdoucích dnů).
8. Přes výše uvedené se již ve verzi schválené Sněmovnou zvyšuje maximální sazba na 50 Kč.
Skokové zvýšení sazby by přineslo poměrně zásadní šok i pro nejvýznamnější destinaci
cestovního ruchu, kterou stále zůstává Praha, ale ještě větším problémem by bylo pro ostatní
regiony a pro dalších 6 257 obcí v celé České republice, kde je tato částka daleko za
možnostmi hlavně domácích turistů. Přičemž návrh, který byl předložen v rozpočtovém
výboru, postrádá jakékoli logické zdůvodnění, jak se právě k této částce dospělo a jaký dopad
bude mít hlavně na domácí cestovní ruch a kongresovou turistiku.

AHR ČR proto vyzývá senátory, aby zvážili výše uvedené argumenty a odmítli návrh na zvýšení
sazby poplatku na maximální výši 100,- Kč (bod 1 usnesení výboru – (V čl. I bodu 12 v § 3d číslo „21“
nahradit číslem „100“. § 3 d Sazba poplatku). Tento návrh poškodí nejen občany České republiky,
kteří se rozhodnou strávit dovolenou ve své zemi, ale zároveň hrozí celkové snížení počtu turistů
v jednotlivých destinacích. Poplatek za pobyt nemá mít regulační charakter, ale slouží výhradně
k zajištění finančních prostředků pro obce v souvislosti se zvýšeným počtem turistů v konkrétních
obdobích turistické sezóny.

Argumentace senátora Václava Hampla, z jehož iniciativy byl pozměňovací návrh schválen, že objem
výběru poplatku nekryje veškeré náklady, které městu vznikají v souvislosti s turistikou je
metodologicky nesprávný. Zcela ignoruje fakt, že obce získávají cestou zákona o rozpočtovém určení
daní podíl na výnosu daní z příjmu fyzických i právnických osob a podíl na výnosu DPH. Veškeré
hotely i penziony v Praze jsou plátci DPH i daně z příjmů právnických osob. Obec získává z odvedené
DPH i daně z příjmů právnických osob 23,58%. Hlavní město Praha navíc ještě 8,92% z obou daní,
protože má statut kraje.

Návrh navíc zcela ignoruje celkový ekonomický přínos, který cestovní ruch představuje. Cestovní ruch
se podílí 17% na tvorbě hrubého domácího produktu ČR. Navíc je v cestovním ruchu vytvářeno velké
množství pracovních míst. Poskytovatelé služeb v cestovním ruchu zaměstnávají asi 20% všech
zaměstnanců v ČR. Tento aspekt je třeba brát v úvahu i při výpočtu rozpočtových dopadů, což
pozměňovací návrh senátora Hampla nečiní. Obce mají podíl i na výnosu daně z příjmů fyzických osob
– konkrétně ve výši 23,58%. Praha získává navíc i 8,92% daňového výnosu jakožto kraj.
Při zohlednění těchto faktorů je turistický ruch pro obce jednoznačně rozpočtově přínosný už při
současném nastavení výše poplatků.

AHR ČR podporuje návrh na rozšíření výjimky z poplatku za pobyt u sezónních pracovníků – v bodě
12 § 3b odst. 1, kdy se za písmeno d) vkládá písmeno e), které zní: „e) vykonávající na území obce
sezónní práci pro právnickou nebo podnikající osobu.“

Ing. Václav Stárek / prezident AHR ČR
starek@ahrcr.cz , + 420 602 765 632