Dne 30. ledna 2020 byl Světovou zdravotnickou organizací vyhlášen globální stav zdravotní nouze (PHIEC), šestý v pořadí od roku 2009, kdy byl poprvé vyhlášen kvůli pandemii mexické prasečí chřipky
Nedá mi to, a na základě zkušeností z mezinárodních hotelových řetězců a s krizovým řízením se pojďme podívat, jak se na případnou krizi připravit, jak ji zvládnout a následně komunikovat.
Nejdůležitější je mít PLÁN. V krizovém řízení hovoříme o silné trojce. Sama krize jako taková má 3 fáze: předkrizí, krize, po krizi. V případě krize máme mít připravené 3 plány – první 3 dny, první 3 měsíce a první 3 roky. Další trojka zastupuje minimální 3 měsíční finanční polštář na pokrytí provozních nákladů.
Jakékoli ubytovací zařízení musí mít (by mělo mít) zavedeny bezpečnostní opatření. Níže naleznete přesný návod, jak si krok za krokem sami vytvoříte plán, který upřednostňuje bezpečnost hostů.
Obecně krizová komunikace patří mezi klíčové disciplíny public relations a je nedílnou součástí krizového managementu. Její úspěšné zvládnutí má zásadní význam pro ochranu a zachování dobrého jména ubytovacího/restauračního zařízení v jehož prospěch je vykonávána.
Podstata krizové komunikace spočívá v prevenci vypuknutí krize její včasnou identifikací – prostřednictvím analýzy informačních toků uvnitř i vně subjektu (firmy, instituce, neziskové organizace), respektive v komunikačním zvládnutí krize poté, co se rozhořela. A to především s cílem omezit nebo úplně vyloučit negativní vliv krizové situace na dobrou pověst a následné fungování subjektu a na jeho schopnost dostát smluvním závazkům a stanoveným cílům. Proto má krizová komunikace mimořádný význam pro omezení ztrát, respektive zachování další existence subjektů postižených krizovou situací (např. imageové krize, zlomyslné útoky, krize spojené s působením přírodních živlů, podnikové krize, pandemie). Stejně významná je také pro celou řadu zájmových skupin krizí postiženého subjektu ( zaměstnance – z hlediska zachování pracovních míst, místní komunity – pro zachování stability v regionu, ve kterém je subjekt aktivní, dodavatele – kterým hrozí nebezpečí ztráty významného odběratele apod.).
To je jen na začátek. Příště si povíme o krizové komunikaci něco více.
Petra Kazdová
Senior Consultant